Tvrdý brexit: Britská ekonomika loni klesla o rekordních 9,9 %

Kvůli pandemii se propadl hrubý domácí produkt Británie o rekordních 9,9 procenta. Vrátil se tak zhruba na úroveň z roku 2013. Ve svém prvním odhadu to oznámil britský statistický úřad. Podle některých britských médií jde o nejhorší výsledek ostrovní země od roku 1709. K tomu nové obchodní restrikce, které platí po vystoupení Británie z Evropské unie, činí v Británii problémy hlavně menším zpracovatelům. Asi dvě třetiny z nich teď nakupují dráž suroviny a náhradní díly. Navíc Bank of England očekává, že ekonomika bude padat během prvního čtvrtletí o cca 4 procenta.

Britská ekonomika se v létě výrazně zotavila z jarního propadu

Stála za tím pandemie covidu-19. Na podzim však oživení podkopal vzestup počtu případů nákazy novým koronavirem.

Jednoprocentní růst v loňském čtvrtém čtvrtletí tak odvrátil nebezpečí, že se ekonomika začátkem letošního roku vrátí do recese. Ta se definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Británie kvůli pandemii byla v recesi v první polovině loňského roku.

Loňský propad HDP v Británii byl výraznější než v téměř všech ostatních velkých ekonomikách. Británie má v rámci Evropy nejvyšší počet úmrtí souvisejících s covidem-19. V očkování proti této nemoci ale zatím postupuje rychleji než jiné evropské země, což zlepšuje vyhlídky dalšího vývoje ekonomiky, upozornila agentura Reuters.

Národní institut pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR) nicméně tento týden snížil odhad letošního růstu britské ekonomiky na 3,4 procenta z dříve předpokládaných 5,9 procenta. Revize výhledu odráží dopad třetí plošné uzávěry, která v Británii začala platit tento měsíc.

NIESR předpokládá, že na úrovně z období před pandemií by se britská ekonomika měla vrátit do konce roku 2023. Britská centrální banka minulý týden ale předpověděla, že tento návrat se uskuteční už v prvním čtvrtletí příštího roku.

Zdroj: Reuters, ČT, ComSense, YDC

Nějaké problémy ale hlásí většina dotazovaných, uvedla agentura Reuters.

Organizace SWMAS průzkum uskutečnila v lednu, kdy se dotazovala zástupců téměř 300 firem. Na průzkumu se podílela také iniciativa na podporu růstu zpracovatelského sektoru, kterou financuje vláda a Evropská unie.

Výsledky průzkumu tak ukazují, že zavedení celních kontrol a dalších požadavků, které se objevily od 1. ledna tohoto roku, znamenají pro obchod mezi Unií a Británií narušení dosavadních vztahů.

"Zvýšení cen v dodavatelském řetězci se dostavilo okamžitě. Dozvídáme se také, že déle trvá dodání surovin," upozornil šéf organizace SWMAS Nick Golding.

Více než polovina zpracovatelů se potýká s problémy

Asi 65 % zpracovatelů hlásí vyšší náklady a 54 % jich uvádí, že je pro ně obtížnější vyvážet zboží na unijní trh. Asi pětina zpracovatelů si pak myslela, že pro ně bude přínosem, když jejich zákazníci vrátí část práce z unie do Británie.

Britská vláda uvedla, že mnoho těžkostí lze považovat za "porodní bolesti" a že se po čase vše normalizuje. Minulý týden oznámila, že poskytne 20 milionů liber (590 milionů Kč), aby malým podnikům usnadnila období, než si zvyknou na nová pravidla. Později v letošním roce začnou platit ještě další omezení.

Britská centrální banka předpovídá, že obchodní omezení způsobená brexitem v tomto čtvrtletí sníží ekonomickou aktivitu o jedno procento, což bude ekvivalent asi pěti miliard liber (více než 147 miliard Kč). Obchod se podle ní v dlouhodobém horizontu sníží o deset procent.

Británie není od ledna součástí jednotného trhu Evropské unie ani součástí unie celní. Potíže začali už v lednu hlásit například skotští rybáři či obchody v Severním Irsku. S problémy se potýká i řetězec Marks & Spencer, což pocítili i jeho zákazníci v České republice.